Mysela jsi že staneš se hrdinou

Myslela jsi že staneš se hrdinou
když s tváří nevinnou
překonáš bolest a dáš sbohem dnům
vysměješ se snům
potlačíš slzy
a usměv řekneš, jak Tě to mrzí
sbohem naposledy rty tvé vypustí
než duše tělo opustí
zraněné srdce máš
s pláčem maličká umíráš
Maličká srdce Tě bolí
ty rány se nezahojí
zářivá věc co tiskla jsi v dlani
a smutně dívala ses na ni
ostré hrany má
do kůže se zarývá
láska věc je složitá
maličká jak moc jsi klopýtla
s myšlenkou poslední
maličká nasedni
čeká tě osoba na černém koni
už umíráčkem z kostela zvoní
a na Tvé náhrobní desce:
Zapomeň, řekne se lehce…