Déšť
Déšť
Déšť stékající po oknech odnáší
mou samotu,
bojím se že pomalu odkrývá
mou duševní nahotu.
Kapky tříští se o zem,
upadají v svou malou nicotu,
tím odplavují a zároveň skrývají
co je a předtím bylo tu.
Prší a cítím se sama.
Tak sama.
Snad lepší to bude
až díky slunci vzbudím se zrána?
Dál prší. Dál...
mou samotu,
bojím se že pomalu odkrývá
mou duševní nahotu.
Kapky tříští se o zem,
upadají v svou malou nicotu,
tím odplavují a zároveň skrývají
co je a předtím bylo tu.
Prší a cítím se sama.
Tak sama.
Snad lepší to bude
až díky slunci vzbudím se zrána?
Dál prší. Dál...
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Mno, pěkné, ale máš i lepší básně, ale závidím, že vůbec něco teď napíšeš a jo .. ten symbolismus tam trochu cítím .. jsem zvědav na další .. zatim ahoj Sparkus ..
07.10.2006 13:07:00 | Miro Sparkus
Pěkné použití deště. Je to i vcelku symbolické. V prvním řádku to "odnáší" bych možná strčila na začátek druhého, aby se rytmicky vyrovnal čtvrtému. To samý bych udělala s tím "skrývají". Závěr je zajímavý, snad jen u toho "zrána" bych vynechala to "díky slunci" a úplně poslední "dál". Ale to je jen moje subjektivní cítění. Vcelku hezky zpracované a myšlenka se mi taky líbí.
07.10.2006 09:54:00 | Epona