Přítel

Přítel…

Když byl si ještě malej kluk …vím bylo to už dávno
Pamatuješ? Tehdá nás štěstí k sobě spřáhlo
Tys byl tenkrát sám …a jich nejmíň pět
Já se strašně bál ale nebyl čas ani na pár vět
Navždy nerozluční…a na vlas stejní jsme si připadali
A jako věrní bratři jsme si přísahali
Tak proč…Proč si šel!!! Proč si mě tu nechal takhle stát
Nic si neřekl a odešels…a tos byl můj nejlepší kamarád
Je to jako včera…byli jsme spolu a život byl jak med
A je to jako dnes… kdy viděl jsem Tě naposled

Ležím tu teď v trávě …a smutek mi skrápí tvář
Nademnou jsou jen hvězdy…už vidím jejich zář
Vzpomínám a hledám …hledám někde tu tvou
Tu hvězdu…na černé obloze jak večernici jedinou
Pamatuješ? Lehávali jsme pod ní skoro každý den
Tys byl můj přítel a zpovědnice…co znala každý tajný sen
Vidím Tě …si ted můj strážný anděl co měl by nademnou stát
Jsi jak přelud co chci si nechat aspon ještě chvíli zdát
Koukni….padá k nám hvězda… měl bych si něco přát
Jenže nemůžu…nejde to…už nikdy nezvládnu tuhle část

Zůstal jsem sám můj dávný příteli, a v duši velkou díru mám
Jako kůl v plotě …nebo samotář… si teď připadám
Srdce mi pláče…. a ta velká rána krvácí!!! KRVÁCÍ!!!
Proč JÁ!!! Já nechtěl vidět jak život z očí se ti vytrácí!
Proč já!!! Tak proč se tohle muselo stát!!!
Copak….Copak Tě nikdo tam nahoře neměl RÁD!!!?
Bylo to tak náhlé…. nestačil jsem ti ani sbohem dát…
kéž by tohle byl jen sen…a já se za tebe na nebi mohl prát
Místo toho…V nebi pro mladé… si teď nový host
A já ztratil smysl života…odešels mi přítel…na věčnost :-(((