ve škole

V lavici sedím,
ven oknem hledím.
Učitele nevnímám,
na tebe vzpomínám.

V sešitě prázdné linky
a v hlavě vzpomínky,
které se perou,
až do očí slzy se derou.

Pohledem vzhůru,
snažím se zahnat noční můru.

Tvou fotku v ruce
něžně svírám,
pak z ní prudce
své slzy stírám.

Zvonění mě probere z bolesti,
náš rozchod byl z mé blbosti.
Rozdýchat se to snažím
slova,která Ti řeknu,vážím.

Ale už to cenu nemá,
všechno už se dělí dvěma.

Už nejsme spolu,
snad už spadnu dolů.
Dolů z toho mostu
a ukončím životem cestu.