Ty jako list v mé dlani

Tiše jsi dopadl před můj práh,
vítr Tě táhl.
Sám a zrazen ležels,
kdybys mohl po klice bys sáhl.
Však jsi jen barevný a jemný list podzimu,
ležíš v dlani mé, nahý,
já vím, neuhájím svou nevinnu,
již zmařila jsem všechny své snahy.
Je mi líto, že jsem Ti nedala cos chtěl,
slza mi stekla po tváři,
svět se zmenšil na rozhraní nás dvou,
našich těl,
a Ty, jako drobný list, tento obraz dotváří.
Zklamala jsem Tě, tak mi to přijde,
snad už nebudeš jen listem v mé dlani,
tvá duše zas na svět vyjde,
ale můžeš si říct: Bojoval jsem za ni...

I když marně...