V hrobě z poupat a ledového kvítí

Usnul jsem v hrobě z poupat,
usnul jsem a nechci se už koukat
na ironickou krásu,
na klubko černých vlasů.
Usnul jsem v hrobě z ledového kvítí,
usnul jsem a světlo mi stále svítí
na cestu kamenitou pláží
na cestu,kde ostatní Tě sráží.
A tak v tomhle hrobě,
skončí všechno co cítil jsem k Tobě.