Koneckonců

Netušil jsem, jaká jsi,
že už se mnou nechceš být,
že nevím proč bojíš se říct,
to krásné je za námi,
je čas na loučení,
raději čekala jsi na šanci,
vzít mi tě samotnou,
jedinou loďku na širém moři,
život jde dál a přece se bojím,
že nenajdu přístav,
ani korálové útesy,
že vždycky budu mít proč se vynořit,
tam kde pravdě dívám se do očí,
kde láska je cit,
ale dech mi nestačí,
pak v srdci zůstane
rozdrásaný vpich...

...od harpuny.