Nehoda

Dnes jsem měl nehodu,
nehodu v duši
Slyšel jsem příhodu,že černá Ti sluší

Sluší Ti závoj snad?
Sluší Ti hlína?
Sluší Ti osud můj co v tobě umírá?

Viděl jsem mnoho už smutečních průvodů,
tenhle však neustál a za to nemohu,
prosil Tě mnohokrát zůstaň tu chvíli
a hladil vlásky Tvé z poslední síli

Věděl jsem o srdcích všech černých havranů,
že brzy pukají a že už nevstanu,
čekal tak skloněný jak Enitharmon u hrobu,
až o mé tepny kat roztříští sekeru
ta se pak propadla v mém rudém kanálu,
krví se zalila v rudém oceánu