Smutek

Proč nejsi tu semnou,
pod tou letní oblohou?
Deš s postavou temnou,
zahalenou tmou.

Kdo to vůbec je,
ten co ke mně jde?
Když tě vidím před sebou,
chtěla bych tě obejmout.

Však ta postava to nedovolí,
kdo se jenom přimluví?
Chtěla bych vzít nohy na ramena,
a utíkat pryč,
od tý temný postavy,
a už se nevratit.

Však nenechám tě tu,
radši tady zůstanu.
Nebudu se bát,
budu klidně stát.

Čekat na svůj osud,
na svůj úděl tajemný.
Vidím jak deš sem,
tak proč smutná jsem???

Postava temná,
v ruce cosik svíra.
Co to jenom je,
cítim bolest u srdce.

Pak temnotu za víčky,
proč už tu nejsou hvězdičky???
Potom k zemi padám,
a na nic si nevzpomínám...