Pomoc a za to trest

Píši ti básen poněvadž jsi smutná,
tomu kdo ti ubližíl je to putna.
Ale nestojí ani za nadavku ten jenž ti ubližíl,
bylo na něho prokletí svrženo to sem zařidil.
Děs a hrůzá bude drásat jeho duši,
každý den budu do něho střílet jedovatou kuši.
Bude toho co ti udělal litovat,
ale začne tě znova milovat.
Uvědomí si svoji chybu,
da ti nesčetně mnoho slíbu.
Ty slituješ se nad ním,
a zrušíš trest polibkém svím.
Každodenní drasaní duši,
se tvou a jeho laskou ruší.
Leží v naručí tví,
že tě zradit znova nemá to ted ví.
Oči plné slz máš,
ted pravdu znáš.
Ten jenž básnikem tvím je,
se do tebe zamiluje.
Stále ti psát básně bude,
piše a chodí za tebou všude.
Není možno se ho zbavit,
jedině ho zabit.
A proto se nekloníš ke hříchu,
stači mu jen několik smrtelních rán a jedovatých vpichu.
Basník umíra se slovy rád sem ti kdysy pomohl s tím klukem,
a ty jsi mi za to dala smrt i s Amorovím lukem.