Havraní blázen
Havraní blázen
Kdo o mně někdy stál?
Kdo může za to ústraní,
Kde jsem se zdržoval?
Já blázen s maskou člověčí,
Jak peří skrýt jen mám?
Jak přátelé mí nevděční,
Do houfu krkavců jsem se dal.
Já hlupák s tváří veselou,
Co v srdci skrývá žal,
Přátelé jej neberou,
Už nejsem ten, kdo se smál.
Já havran z lesů černých,
Jak obloha bez hvězd,
Z hradů chladných, temných,
A ze strašidelných cest.
Sám a sám teď sedávám,
Venku za stromy,
Pro stesk si povzlykávám,
Přátelé, vraťte se mi.
Jsem černý jako křídla má,
Co večer k nebi vzletěla,
A sedávám tam do rána,
Aby se mi vrátila.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
dost mě ta báseň děsí.."havran s maskou člověčí"
nádhera!
jestli máš icq napiš mi 211-073-745
Na tvojí otázku mám i odpověď. Takova holka existuje..
ještě k tomu druhému komentáři..nemyslím, že ta věc je úplně nejlepší..jestli jsi četla třeba ty starší moje věci jako Návod k srdci, Nevěrná apod. tak ty jsou dobrý, alepoň myslím.
14.12.2006 17:11:00 | Jirda
nevím, teda jako básnička se mi líbí moc, ale nic z ní necítím, pěkný slova
22.11.2006 15:39:00 | Melfëa
No já myslím, že všichni do jisté míry vkládáme různá klišé. A přesto se líbí - jako ta Tvoje. Mě alespoň ano ;-)
22.11.2006 14:48:00 | G.P.
Zrovna teď jsem četla jednu odbornou knihu na světovou literaturu a jedna kapitova pojednává o romantické "gotické" literatuře. Přesně sem zapadá tvoje báseň. A přestože je hodně pocitová a procítěná, spousta těch obratů a obrazů představuje jen literární klišé, která se v mnoha obměnách vyskytují ve většině podobně laděných textů.
22.11.2006 14:30:00 | Gina Rocca