Prázdné moře
nenaplněné
uvnitř hory
za noci
neprobdělé
prolévá se útesy
a hledá
nemá
čeho se chytit
Křičí
avšak nikdy nikdo
ho neuslyší
Doteky jeho touhy
zanechávají
mokré fleky
leč stačí
okamžik jenom pouhý
a vznítí se v prach
Nezůstává za ním nic
v jeho puklinách
koluje strach
z věčné samoty
pádu do propasti
navrácení hlubinám
nekonečné strasti...