Andělé

Ti co mají křídla,
ti co umí lásku dát.
Ti co se umí chytit bublinek z mýdla
a bolest brát.
Zamilovala jsi se, však zradili tě jeho oči.
Teď když je konec se v tobě vše podivně točí.
Však i po smrti slyší tvůj pláč.
Proč tě zradil? Co byl zač?
Hledáš vysvětlení ve hvězdách, hledíš na temné nebe.
Milovala jsi ho víc než život, více než sebe.
Odešel pryč bez rozloučení,
nemůžeš snést to odloučení.
Vzpomínáš proč se ti z života ztratil
a modlíš se aby se ti navždy vrátil.
Bereš si do ruky žiletku a řežeš si žíly,
neptáš se sebe sama zda můžeš či smím-li.
Chceš svou lásku, chceš s ním být.
Nemůžeš bez své lásky na tomto světě žít.
Když ti šeptával ty slovíčka sladká,
když ti otvíral do domu vrátka.
Když hladil a líbal tvé líce.
Kdy chtěla jsi mu dát vše a mnohem více.
Svou duši jsi mu dát chtěla
a ne pouze trochu svého těla.
Bylo to poprvé co někdo tvoje srdce měl.
Věř mi prosím, že tě taky milovat chtěl.
Musel odejít, Anděl Smrti to byl.
Vždyť pouze o tobě celou věčnost snil.
Díky tomu skutku jdeš za ním dál.
Odešel, protože se právě toho bál.
Krev tiše kape, kape na zem, život tvůj zmizí.
Vidíš jen mlhavě, sen tvůj už mizí.
Ztratila jsi duši i lásku,
tak proč nedat ten prázdný, bezcenný život v sázku?
Chceš zpět co tvé bylo,
chceš aby ti bylo znovu na srdci milo.
Jak něžný a jemný byl k tobě.
Můžete být spolu navždy, ale jen v hrobě.
Můžete si poslední polibek dát
a pak jít pouze navždy spát.