Černá kápě

Šla jsem po ulici
a za mnou zvláštní přízrak šel.
Měl černou kápy na palici,
nikde nohy, nikde ruce.

Vznášel se nad zemí,
už dotýkal se mé tváře.
Najednou srdce přestalo tlouct mi,
a já okolo sebe viděla svatozáře.

Nyní už vím kdo to byl,
smrt sama si pro mě přišla.
Stáhla mě sebou do pekel horoucích,
ani pozvánku mi neposlala.

Teď sedím u kotlíku
a pozoruji život.
Život jež měla jsem v malíku,
ten život plný robot.