Ticho

Ticho

Křičelo stvoření,
maminko, kde tě mám,
křičelo do noci,
maminko umírám,
křičelo v samotě,
vemte mě do dlaní,
ubohé, bezbranné,
v zapomnění.

Ona už odešla,
nikdy se nevrátí,
zbývá mu čekání,
až ho noc utratí,
křičí dál s nadějí,
maminko, dej mi pít,
je příliš slaboučké,
rána dožít.

Umírá tvoreček,
na seně ve stáji,
umírá s úpornou,
nezdolnou nadějí,
někteří s pokrytců,
snad s ním i soucítí,
však věčná matička,
cit nesvětí.

Já pláču pro tvou noc,
v nitru a bez slzí,
pro tvůj křik do ticha,
křik jež mne probouzí,
ubohý tvorečku,
noc sahá na úsvit,
v tvém tichu umírá,
i můj soucit.