Víno pít už od rána,
zralé jak jarní slunce,
se sklenkou v ruce,
do trávy se položit.
Víno celé odpoledne pít,
karafa bezedná,
tak chutná,
barva rudá...je nádherná.
Polštáře z mechu
a peřiny z listů
chci ve své posteli,
kde víno budu pít
celým dnem, celou nedělí.
Mluví alkohol,
duše spí,
již od rána...tiše trpí,
víno tryská tělem
jak fontána,
však hluboko duše maličká,
je spoutaná,
mlčí a pláče...je sama.
Jó upadla jsem do mechu v listí a probudila se v hloubce tvé samoty - nádherně procítěné básnění.
11.03.2012 21:47:25 | Lilien