Duše

Nedovolí oheň barevný vyhasnout,
když dny zchladnou v bílou tmu,
pak popel z vloček sypeš si na hlavu,
a stále jen vřele sníš.

Srdce vylité v jedné sklenici,
když dopili její obsah do dna,
pak spokojeně požádali o jinou,
zdála se jim být hořká.

A žhavé dlaně přilnou k tváři,
když oči se rozsvítí v důlcích ze skla,
pak odraz ve vodě zhaslého ohně,
v páře se brodí bludištěm ...