Co se strachem?
Co se strachem?
Vpíjí se žal do mých prsou,
vpíjí se mi do šíje.
Ležím ztuhlá strachem z toho,
čeho se všichni bojíme.
Tělo mám ztěžklé,
snad tiše srůstá se zemí.
Žal vpil se už i do tváře
a ticho střídá úpění.
Praskla žárovka.
Ten nicotný zvuk!
Tma v místnosti mě pohltila,
jakoby vyčítala mi ten hluk.
Co lidé dělají se strachem?
Mě nikdo nic nenaučil.
Dál proto ležím a nebojuji,
počkám, až se zadusím prachem.
vpíjí se mi do šíje.
Ležím ztuhlá strachem z toho,
čeho se všichni bojíme.
Tělo mám ztěžklé,
snad tiše srůstá se zemí.
Žal vpil se už i do tváře
a ticho střídá úpění.
Praskla žárovka.
Ten nicotný zvuk!
Tma v místnosti mě pohltila,
jakoby vyčítala mi ten hluk.
Co lidé dělají se strachem?
Mě nikdo nic nenaučil.
Dál proto ležím a nebojuji,
počkám, až se zadusím prachem.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
čas vše obalí,žal uschne,zbudou jen krystalky soli,aby připomněli jak život chutná...
Strach není špatné mít,učí tě to ostražitosti,ale nesmí tě přerůst,pak jsi zakletá...
13.10.2015 10:28:44 | Danger
...je docela zajímavé, že žárovka praská různě...i s jiným zvukem.
někdy se leknu, někdy ne,
jindy to probudí zvědavost,
to, že chybí elektrický host,
mi občas masku smutku nasadí,
přítel nahodit jistič poradí,
a zas světlo je tu...
zas vidím na noty,
kdy použít kastanětu,
kdy vsadit na flétny...
26.11.2013 22:36:07 | Robin Marnolli