Hráč

Cosi zemřelo dnes v noci,
Zavřelo své smutné oči,
Smutné jako slzy měsíční záře,
Smutné jako prázdné noci lháře,
Do temnot zlomené srdce upadlo,
Znovu,
Důvěra, naděje, vše se na kousky rozpadlo,
Ticho roztáhlo svá křídla
Ve stínech snů
Čekajíc mrazivý úsvit.

V euforii z marnosti,
Hledat zbytky času,
Ztraceného v ,,radosti“,
Iluzích a děsu.

Řev, křík, hřmot a hřích,
Krve krást a v marnosti hnít.
Havraní křídla, nářek a pláč,
Zastřený zrak brání ti se ptát.
Černá je hlína, byl jsi jen hráč,
Shovej teď do dlaní svou temnou tvář.
Utíkat můžeš, nekonečnou bezmocí,
Na konci cest však nenalezneš pomoci.

Pavučina lží svazuje nám ruce,
Ztraceni sami v sobě,
Ztraceni v téhle době,
Kde nic znamená vše
A vše znamená nic,
Pravda má však svůj rub a líc,
Černá a bílá, nic není ostré,
Nehledej viníka,
Nehledej oběť,
Neexistuje odpověď…