Sám a bez sebe
ční voják opuštěný
v poli šiokém,
křoví hlubokém...
ztracený.
Voják osamělejší,
víc než sám kdyby byl,
táhne do bitvy,
proti přesile
těch šťastných davů.
I armáda jeho věrných
strachem z nicoty zmizela,
před krutými zásahy
do těla toho vojáka.
Dřív hrdiny,
nyní chudáka.