Příběh gladiátorův
Anotace: Kdysi dávno plenění starodávného Říma, které při svých výpadek brali poražené vojáky za otroky a gladiátory.
Volnost, volně žít.
Se svou milovanou být.
Žít si jako v pohádce,
Nemít žádného vládce.
Přál jsem si, ať krásné dny neskončí,
Ať děti mé, beze strachu po louce skotačí.
Vše však konec svůj má,
Přišla bouře hrozivá.
Tasit meč, bránit se,
Římským psům, nevzdát se.
Byla jich početní převaha,
Ženu, děti i mě bouře přemohla.
Probudil jsem se bez ženy na trhu,
Vyvolávač mě dává za vyvolávací cenu.
Vojáci mě táhnou do jedné z budov,
Říkají, že na konci budu hotov.
Tam utrpení jen zažívám,
Bez dětí a bez ženy sám,
Jen kolem sebe pár chlapů mám,
“Otroci!“ říkají nám.
Týden, co týden mine,
Cítím, láska ve mě zhyne.
Boje v aréně jsou vyčerpávající
Kolem sedí diváci skandující.
Vžil jsem se do života gladiátorova,
Stal se ze mě mistr mého domina.
Vše však konec svůj má,
Každého gladiátora smrt postihla.
Komentáře (0)