Pohádka

Proč jsou vždy těžké konce i začátky,
proč navečer střídá světlo stín
já po nocích snila o princi z pohádky,
jen slzy zklamání stírat smím.

Proč není pravda na prvním místě,
proč nemohu žít mezi svými sny,
lež skvrny zanechá a nezní čistě,
naprázdno vidím všední dny.

Knihu pohádek o dobrých koncích
přečtu naposled a navždy spálím,
souzeno je mi plakat po nocích,
pocit štěstí - ten mizí v dáli.