Anotace: ...v očích času, jsme já a ty...
*
*
*
V očích času, jsme já a ty
jen střípky naší planety
prázdná komora ruské rulety
jsme vize všeho, co nás škrtí
jsme trapnost žití a nesmyslnost smrti
jsme ubohost, co truchlivě drtí
jsme vůně zvadlých kopretin
jsme svůj vlastní temný stín
jsme si vším a ničím, dveřní klín
jsme svým popřením uraženi
v sobě poznáni, v sobě poraženi
v postelích si slepě otevřeni
...
zbylo mi jen cosi, něco, co se nezmění
osamělá stěna, prázdnota mého vězení
a tichá pouť, to jediné bolestné vzezření
*
*
*
.
za prvé
vyházej všechna druhá a třetí .... jsme
jste opravdu trapnosti
za druhé
nauč se nepsat čárky v očích času
za třetí
namísto komory najdi si dvě hlásky
za čtvrté
do nesmyslnosti dej rytmus, který jí chybí
za páté
zapomeň co, nahraď je dvěma hláskami, jednou z nich určitě znělou
za šesté
dej si bacha na vši, co niči
klín do dveří ti je otevře
bez popírání urážených postelí
za sedmé
zbude ti věechno
za osmé
poslední věta v básni sedí navždycky
(tak si ji raději dvakrát rozmysli)
.
06.06.2012 23:43:47 | a_tao
Nic z toho nedává smysl, ale třeba se chceš kritikou dobrat k zlepšení vlastních dílek:)))
12.06.2012 08:17:38 | Lilien