O duši
O duši
trnitá cesta vedoucí k neštěstí,
cesta vpřed vede zpět,
ukrývám závaží,
naslouchám šeptání
u domu zápraží.
Skrývám se mezi stromy,
A poslouchám živé hromy,
Bouřka divoká je ve mně,
Ozývá se z hloubi temně.
Nevidím a neslyším,
A zkrocená jsem znavená,
V polospánku neurčitém
Duše má je zjizvená.
Komentáře (8)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Jizvy bohužel zůstanou, ale je dobře když jsou zacelený a zbytečně se neotevírají (asi rozumíš).
10.07.2012 13:00:43 | Nergal
Jo jizvy na duši.
Málokdo vytuší
co v nitru je
když to druhý ukryje
04.07.2012 13:39:57 | Dračičák
Ano, výstižné, Dračičáku...
04.07.2012 17:58:49 | Ammazonic
Málokdo hraje tu komedii jménem život s otevřenejma kartama.
Spíše je to ta poker face :-)
Což o to, ale docela jsi mě tím souhlasným komentářem vyděsila. Když chlap pocopí ženu a ješte k tomu ve verši, a jéje ...
...že by poslední úraz hlavy nebyl tak úplně bez následků :-DDD
06.07.2012 14:15:07 | Dračičák
Vrrrr... skoro jsi mě urazil:D :D :D Ten úraz hlavy myslíš můj nebo tvůj:D ;)))
06.07.2012 20:33:26 | Ammazonic
No samozřejmě, že můj úraz hlavy. Obrácená varianta, to bych si nedovolil ani pomysliti.
Takže tu urážku tvé osoby, tos myslela jako že urážka je od slova úraz, má to stejný slovní základ! :-D
Hele, ale tím pádem, jestli jsi se malinko urazila, prohlédni se raději pořádně v zrcadle, aby tě někde kousek nechybělo ;-))) Abys neměla menší nos nebo nedej bože něco jiného.
I když tímto komentářem se již dosti vzdaluji od podstaty této básně.
Z toho ale na druhou stranu vyplývá, že i když je člověku smutno nebo ho někde kousek chybí ;-) měl by stejně hledat cestu k úsměvu.
:-)
08.07.2012 09:49:24 | Dračičák