Inventura citů

 

Srdce mé zas visací zámek zdobí,

pro čarokrásky je dnes zavřeno,

nedbám, zda pláčí anebo se zlobí,

k hostině lásky nemám prostřeno!

 

Co včera bylo, dnes již pravdou není,

situace se náhle změnila,

odešla´s navždy hned za kuropění,

řeka mých slz již vyschla docela.

 

Teď v černé kávě topím hořký smutek,

hrst sladkých kostek chuť mi nespraví,

osnovou žití proklouz smolný útek,

každý kout o tobě tu vypráví.

 

Na blízké věži šestá bije pátou,

rafije hodin tomu tleskají,

vzpomínky jak tvé vlasy voní mátou,

(tak rád zas hladil bych je potají...)

 

Ale v životě nic stálého není,

lhostejno koho či co´s miloval,

pro mne tu snad pohaslo světlo denní,