Letní blues

Jako skloněné obilí,
jako meruňky spadaly,
tak mě poslední dobou hlodá
bílá myš...

Jako tráva, co odkvetla,
jako vstupenka do pekla
mi něco ve mně říká:
nemyslíš...

Jako léto je špačků sněm
já i myšlenky neusnem,
ale smysl mi to pořád
nedává...

Jako vzpomínky na zítřek,
jako oblázky v toku řek
jsem už prostě příliš
zvědavá...

Jako pravdu, co nesnesu,
první čáru na výkresu
začínám skládat velké puzzle
neuronů...

A ten obraz má kopii
aby až lahev vypiji
mohla bych nasadit svým smutkům
korunu...