Sny polité višňovým likérem

Sny polité višňovým likérem
- zprvu trpké -
rozjímaly na dně butylky
o lávce života vrtké.
V břiše - na parketu
- jahody a krém -
tančily.
A s nimi i
rozmarné myšlenky
ve šťávě z denních trém.

Venku pod okny opodál
jedna nesmělá myšlenka
a její koník,
co ji podporoval,
stáli pod nebíčkem
a tlachali o ničem,
zda vzchopí se myšlenka
a zaplní sál ( svým neodolatelným úsměvem)
Skoro jak v pohádkách - patřily dětem,
zavíří idea svým voňavým květem,
pak na stole butylka
skončí v dítěti
jako v osmnáctiletém.

Sny rozplynou se
v bílých pláštích
- na "jipce" -
vše zdá se býti passé,
tak skončila pohádka
(nejen) o smilné popelce,
hlavně však
o nesmělé myšlence.

Tisíc a jedna noc...
volání o pomoc!!!