Pohled zpátky

V půli strmého kopce, dnes dívám se zpět,
očima zralého muže, co poznat chtěl svět.
Hodně jsem viděl, cestoval a naplno žil,
vždy plný elánu, vždy plný sil.

Teď stojím tu sám a jsem syt dnů,
vše jsem si splnil, nemám víc snů.
Má pestrá minulost, je jak tajemná dáma,
co zlem i dobrem, provázela mě sama.

Na co jsem ukázal, to jsem vždy měl,
ta dáma měla amulet, ten plnil co jsem chtěl.
Byl jsem svým vlastním pánem, před nikým jsem se nesklonil,
milovník hodů a žen, ten co slzy neronil.

Za tímto strmým vrchem, zem osudná je jen,
má cesta dál vede tam, nikoliv už ven.
Teď když vidím zpátky, vím že nevezmu si nic,
až přejdu tento vrchol, pak nebude mě víc.
--------------------------------------------------
...na vrchu kopce toho, já svůj ohnu hřbet,
a slzy z mých očí, smáčí mi můj ret...