Panenka

Našla jsem panenku,

za starým domem ležela v trávě,

byla mokrá od ranní rosy.

Byla mi tolik podobná;

obě jsme byly ztracené,

obě jsme byly bosy.

Neměla stuhu ve vlasech,

dala jsem jí tu svou,

svázala pramínky v copy.

Spolu jsme seděly v zahradě,

a v mokré trávě po nás,

nezbyly žádné stopy.

Její tvář z porcelánu,

se třpytila ranní vláhou 

- nebo to byly slzy?

Už nevím...