Duše

Duše má utrápená
v osamocení utopená
krajinou si tiše pluje
někdo se jí v dáli směje.

V noci mě navštíví
o zlu světa vypráví
bol do mne vhání
s kuropěním se rozloučí

Přichází opět svítání
ona rychle odchází
do melancholie oblečená
před světlem schovaná.