Voják
Voják
Anotace: Válka je krutá, mnoho zemřelo, mnoho ještě zemře...
lásko mého života,
i čerstvé květy, rychle sejdou,
když přiškrtí je nicota.
Vidím tebe samotinkou,
jak rozhlížíš se ulicí,
a já se snažím napsat hlinkou,
že bez doteku,
hladím tě svou pravicí.
Zmizel jsem a zanechal tě,
v tom širém, teskném světě,
když ve válce jsem křičel: Palte!
a zabte mě, když chcete.
Do očí těch ďáblů v ryku,
zblízka jsem já hleděl,
místo tvých bych tišil vzlyků,
a blízko tebe seděl.
V tom posledním okamžiku,
než spočinul jsem v hrobu,
v myšlenkách jsem tisknul kliku,
a ve dveřích volal:
- lásko! Kráčím domů!
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk
Na to že je ti sedmnáct,tak dost dobře napsané a cítit z básně tu ničivou sílu války a opuštění ..strach i beznaděj,podařilo se ti vystihnout možná pocity vojáků co museli do války a museli opustit vše co milovali..aniž by tušili že se ještě někdy vrátí..ta první část básně se mě líbí nejvíc je v tom řečeno dost..další části jsou pěkné ale pro mě nejsilnější hlavně začátek! Takové básně se píšou těžko pokud se neprožijí ,ty pocity tam pak možná nejsou cítít tak opravdově ale co já vím nejsem znalec jen amatér :-) ale tobě se to v této básni povedlo! Takže hodně inspirace v dalším psaní!
Jen dodatek..ten konec bych já třeba napsala trochu jinak ale to vždy záleží na autorce,tedy tobě jak si to v tu danou chvilku cítila..rozhodně ale Tvé dílo stálo za přečtení i komentář :-)
22.09.2012 13:51:04 | xoxoxo