Spáleniště

Na kraji života

nechala vzpomínka

jen stopy v popelu...

Skládám je v příčiny,

uhlí mě řeže do nohou,

skrz temný, těžký dým,

mé oči dohlédnout nemohou,

kde dřímá vykoupení.

V hrdle mě dusí

ztracené slzy

minulých příběhů...

Nevinnost probouzí

plaché útržky citu,

po kterém toužilo

před sebou samým v skrytu

znavené utrpení.