Balada listopadová

Balada listopadová

Anotace: ...

Ticho se halilo podzimním večerem,
pěšiny zavály ztlelými listy
a měsíc záře tisíce luceren,
barvil mi do ruda zaváté cesty.

Já vydal se té noci v adventu předzvěsti,
sesbírat bylinky, než napadá sníh,
mnoho jich na nemoc, či proti bolesti,
voňavých kvítků v listí ukrytých.

Tak tiše došel jsem, kde cesta se ztrácí,
a v korunách stromů utichá pláč,
kde déšť z rudých listů stromů nekrvácí,
a zde zvláštní bylinka - co je to zač?

Lístečky strhané, květ barev podzimu,
vždyť je to měsíček - zde uprostřed mechu.
"Jakpak se kytičko těšíš na zimu?
Zmrzneš a zemřeš, vem si mou útěchu."

Vtom opodál pod keřem z šípkových plodů,
sedí tam pod listy malinká holčička,
větve jí střásají do klína vodu,
a z úst se jí line bezslovná písnička.

A já jen opodál utrhl přesličku,
dál holčičky rtíky si báseň šeptají,
"Posviť mi více, pobledlý měsíčku,
hle na ty stromy, jenž na nic se neptají."

A já jen po svém sbíral dál fialky
barev zralých mešních vín,
a dívka zatím jen navléká korálky
ze zralých rudých jeřabin.

Pak pomalu došla doprostřed cesty,
halena jen vlasy plnými hlíny,
a doruda se zbarvily dosud zelené listy,
když z rukou sypala na zem jeřabiny.

"Jen napij se stromečku znovu jak prve,"
z rukou jí prýštily zarudlé kapičky.
"Jen napij se stromečku mojí krve,
neb zmrzneš jako tamhlety kytičky."

A kam dopadla ona kapička rudá,
kde ona se dotkla svými rudými vlasy,
tam seschnul list a usnula půda,
a po větru odvály seschlé již klasy.

Tak jsem ji poprosil o pár čerstvých kvítků,
bylinek či léčivých listů stromů,
a vydal se vstříc novým zítřkům,
s bylinkami vrátil jsem se domů.

Té zimy však synáček můj podlehl nemoci,
jednoho večera ho zachvátil chlad,
však ani mé kytičky nemohly pomoci,
dnes mohu naň jen vzpomínat.

A tak jsem se vydal na ono místo,
kde z žil dětem proudí plody jeřabin,
však kde to jen bylo není mi jisto,
na louce se rozrostl pouhý blín.

Tak pohřbil jsem synáčka pod šípkový keř
a dnes půjdu nasbírat bylinky na zimu,
však kdo tedy půjdeš - i cizinče věř,
že kvítí na hrobě má vždy barvy podzimu.
Autor Eleonore, 01.10.2012
Přečteno 422x
Tipy 4
Poslední tipující: Robin Marnolli, Alain
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

To je ale fakt balada. Smutná.

27.11.2012 08:12:29 | Robin Marnolli

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel