Sny se neplní

Dvě křídla z perutí bílých jako sníh jsem si vyrobila,
jak andělé létají tak i já jsem létat chtěla,
chtěla jsem uletět, ale kdosi mi křídla vzal
a před očima mýma nožem je rozřezal…

A s tím jako by vítr mé sny někam svál
a pan osud? Než vytratil se jen se pousmál.
Řekl copak se sluší létat? Lidi koukněte se na ní!
Chce se zkusit dotknout nebe, další pošetilé přání…

Dvě křídla na kousky rozřezaná přede mnou tu leží,
perutě na nové už nejsou… a staré složit jdou jen stěží,
sny se prý mají jen snít, ty už se dneska neplní,
je to stejné jak zkoušet měnit lidi tohle se nikdy nezmění…