Sbohem

Loudám se podzimní přírodou,
Slzy se derou mi do očí,
Vzpomínky jak všechno začalo,
Smířená s tím že to končí.
Ledový vítr cuchá mi vlasy,
Kosti mi láme první mráz,
Zničená poslední slabostí,
Hledám tu lásku co znám.
Důvěrně známe místo,
Tam pod skálou kde to nebolí,
Stříbrná láska v obalu od sirek,
Krabička poslední záchrany.
Něžně tenoučké tělíčko,
Křehká jak křídla motýlí,
Smrtící ostré hrany má,
Lesklá jak pírka havraní.
„Promiňte mi nevinní,
Já už ten boj vzdala,
Děkuji vám za lásku,
Však smrt už si mě vzala!“