Anna

Stála tam
oči sklopené
Vzpomínala
na dětství své
tak veselé
tak vzdálené
Jako tehdy (do jiných světů)
i dnes utéci chtěla
Stála tam
oči sklopené
Nádech...
...výdech
A úsměv na tváři
Je to jen déšť
jen déšt, ne slzy
Neboj se, můj milý
Nic mne netrápí
nic mne netrápí
Jako pták svá křídla roztáhnu
vznesu se a poletím
vzhůru až k oblakům
a možná ještě výš...
Skočila
oči zavřené
Nic ji netrápí
...teď už ne.