Odhání mě

Odhání mě od sebe.
Nezebe mě to nýbrž pálí
když v dáli dýchá.
Pýcha slepá cloumá se mnou
temnou nocí
bez pomoci.

Kolemjdoucí potomci
kvetoucí zahradě podlehnou.
Ty pohlednou pohlednici
na zadnici tiskneš.
Přítěž tvoje jsem.
Kráčím za nosem.

Spadla jsem
s notesem popsaným.
Pod psa tím se cítím.
Jdu temným lesem.
Je ti jedno kde jsem.

Posnídal cvrčky se smetanou
vyvstanou mu tak na mysli věci
že jako tygr v kleci cítí se.
Čílí se.

Z čela teče mu čůrek potu.
Anekdotu vyprávěl s vyprázdněným žaludkem na žlutém koberci.
Ortel cti vyřknul
všechno mi vytknul
hnul jen rukou
vše je mukou.
S hluchou tezí
pod dekou vězí.