Podzimní smutek
Podzimní smutek
Anotace: ... studí to zevnitř
Dech kreslí obrázky
na promrzlé okno.
A já jsem jinde,
jinde než ostatní.
Ztracená v jiném vesmíru
lítám za zvuku stenů.
A přemýšlím
nad nicotou bytí.
Chybí mi to,
že někdo někde čeká jen na mě...
Nejsem sama,
jen hrozně osamělá.
Pára z mého dechu se rozutekla do světa
a hladí všechny.
Dobré i zlé
můj dech je objímá a ani to nevědí.
Zapomněla jsem dneska
desítky tváří bez úsměvu.
Proletěli mým vesmírem
a ani se neohlédli.
Všichni se topíme v bahně
hledáme únik.
Hledíme na hvězdy
a přejeme si nesplnitelné.
Je mi tak smutno
oni jsou dál...
Než byli včera,
oni jsou dál a už se nevrátí....
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Ve spoustě věcech, které jsou obsahem této básně to cítím stejně jako Ty. Myslím, že spoustu lidí v této zemi by se s touto básní dokázalo ztotožnit. Líbí se mi toto dílo. Plné krásných momentů, které utvářejí velice silný celek. Plné emocí. Mám rád tyto silné texty vycházející z lidského života. Drž se. Bejt teď přede mnou, tak pro Tebe vykouzlím ten nejkrásnější úsměv, co umim. Nic nevzdávej, bojuj a dávej na sebe pozor! Člověk, který napíše takovejhle text plnej pocitů a silnejch emocí by se měl ctít. Bylo mi potěšením přečíst si Tvé dílo.
13.12.2012 22:56:23 | Marbal Škutin