Léto, nedokanalá těla a pocta vnitrozemí

Před sebou těla

mužů a žen

nedokonalost postav.

Střední věk - plný

metráků mouky

a tun cukru,

záhyby.

Lenost a obžerství

zahořklost,

nikoli smích.



Na hony vzdálené

těm křivkám sošným

z bilbordů.

Barevných magazínů.

Vedro,

nedostatek stínu.

Zahradních grilů

nezkrotné
kouřové clony

spleť

dýmů.

Karcinogeny
v přepálených
uzeninách,

neschopnost
spřažení rýmů.

Utloukat čas,

chtěl bych

VEČER.

Léto mě ničí.

Exodus k mořím.

Strojené pocity
ŠTĚSTÍ,

organizovaná radost

Dopředu
čitelné věty
příbuzných.

NUDA.

Spokojím se
s vnitrozemím.

PROČ
si dělat
násilí?

Nutit se
do příšerně dlouhé
CESTY.

Tísnit se
na přelidněných
plážích.

Co na tom,
že někdo po tom
BAŽÍ!

Chci být sám.

Na horách.

TOUŽÍM

po klidu,

jako na marách...