bolest v srdci

Jsem najednou tak strašně sama
až z toho velkou hrůzu mám
připadám si jak černá jáma
do níž svou bolest ukládám.

Ty netušíš,jak moc mi scházíš
a že mám v duši jenom tmu
jak trápí mne,že nepřicházíš,
že v noci sama neusnu.

S Tebou si vždycky připadám
jistá a v bezpečí
Tobě své srdce otvírám
v mžiku a bez řečí.
Víš,chci ti toho tolik říct
a kus ze sebe dát,
a někdy možná ještě víc
v tom nemůžu si lhát.
Jdu lesem a mám v hlavě Tebe
vidím Tvé oči,cítím chlad
nade mnou tiché,temné nebe
a v srdci po Tobě mám hlad.
Možná,že jednou přijde čas...
čas ukázat se světu..
čas nemuset se schovávat
a moci zvolat krásnou větu
MILUJI A SMíM BýT MILOVáNA!!!