***
Těžká hodina
Kolik ubylo židlí a lidí
Máš stálý strach
Vejít do dveří
Stojíš nerozhodně
Mezi stínem a světlem
Opuštěn láskou
Všemi ...
Už mnoho vyšlo ze dveří
S Damoklovým mečem
Zabořeným v srdci
Odsouzených
Za několik měsíců ...
Bolestně zemřít ...
***
úžasná báseň - silná a psaná srdcem...
mám jedinej problém - Damoklův meč visel nad jeho hlavou nikoli srdcem...
vim že sem hroznej, ale nemůžu to přechroupat ;)
jinak k tvýmu komentu Lilien - co na tohle říct...
snad jen drž se a bojuj...
doufám, že nebojuješ sám...
10.12.2012 23:27:39 | Joe Vai
smutňoučká
10.12.2012 22:46:02 | Lilien
Moc děkuji za komentář , ono na onkologii je vesměs smutně a nejhorší je jak to kolem mě umírá a já tady ještě jsem . Jirka
10.12.2012 22:49:27 | kavec
To ani nevím, co na to odpovědět... snad, že ryzí lásku máš ve svém srdci.
10.12.2012 22:57:20 | Lilien