únos

po zábavě večerní
potácí se městem.
cítí bolest v zátylku.
neunikla pěstem..

probouzí se na zemi.
otupělá. nahá.
poškrábaná větvemi.
bdělý stav ji zmáhá..
a z rozdrcené čelisti
nával prudké bolesti..
nepláče a nevzlyká.
krev jen tiše polyká.
..
usíná.
..

zmrzlé tělo probudí
chladný zimní vánek.
sebral jí ten poslední
blahodárný spánek.
z nedaleka slyší kroky.
strachy sotva dýše.
vteřiny jsou jako roky.
schová se do skrýše.
po místnosti slepě tápe.
hledá možnost ukrýtu.
surovec se však uz sápe.
vstoupil k sobě do krytu..

rychle bije její srdce.
snaží se být potichu.
má teď ruku v jeho ruce..
on v tom našel potěchu.
..

ve své drsné náruči
drží zkřehlé tělo.
ale proč jen nekřičí?
trošku by to chtělo.
nožem jezdí po stehnech
do klína se vkrad.
slyší její bolný vzdech.
takhle to má rád.
brzy bude ukojen.
se svým dílem spokojen.
bere to, co vždycky bral.
a brát si to bude dál.

..
...
....

po bujaré oslavě
potácí se městem.
cítí bolest v zátylku.
neunikla pěstem..