.
.
Mé oči šeptají
ruce křičí
a náruč láká ke slovům
jsi pravá
na hladině odraz
nebo jen cesta k tajným snům
jsi někde
nebo v mlhách
vznášíš se nad mou hladinou
snad pro mě tiše mechem kráčíš
pod jeho vůní
nevinnou
v těch časech
co se rychle blíží
být souzněn v jedno s tebou rád
než soumrák pohladí nám záda
a já se vydám
navždy
spát
do stínu lip
pod mramorovou z peří
nejtěžší z jemných objetí
a navždy ve snech
s nocí splynu
se zemí