Pod nebem plným červánků,
dýchám vzduch těžký - bez vánku.
Poslouchajíc zpěv borovic,
maluji z mraků Tvojí líc.
S jazykem zamčeným za zuby
mlčím a svět je naruby.
Pod řasy vyrovnanými na víčku
rodí se slza a tančí na líčku.
Otázkou marnou ptám se anděla,
proč mi tě vzali - to se nedělá!
Jak socha sedím na pláži,
do písku kreslím cestu k oltáři,
... co nikdy nebude.
já ti nevim, ty rýmy jsou jednoduchý...myslim to umíš líp napsat...
07.01.2013 22:25:30 | Robin Marnolli