Písečná bouře

Blíží se písečná bouře
Vítr s pískem začal silně vát
já v tom ale budu pevně stát
snad v téhle malé vzpouře

zůstanu stát stále na nohou
nebo moji osobu ubohou
příroda omele jak kus kamene
pozdě ustoupit teď bouře na mě se žene

Jako tisíce jehel zabodávají se do mě zrnka prachu
a já vzdor strachu
stále stojím pevně v kolenou
příroda se nevzdává
a tajemnou sílou na mě vrženou
kamínky létají a kapky krve stékají

Už do kolen se vrhám
a obličej rukama skrývám
Je pozdě prosit všechny bohy o milost
Co způsobila má pošetilost

Tváří tvář postavit se přírodě?

och má mladická nerozvážnost
teď už nade mnou je písku nános
a tak ležím pod zemí v písku pohřbený
Umírám tu nepochopený...