Gheto

Pár lesklých kolejí,ponuré nádraží
Přízraky se suitou dlouhých plášťů vpřed vyráží
Slunce na zenitu,mrazivé léto
Mlčky a odevzdáni vstříc svému cíli
Varšavské gheto!

Tam za zdí vysokou,za branou z drátů
Z domovů vyhnáni,surově vyrváni
Němci,Češi,Poláci...židé,rej matek a tátů
A dětí

Smutné to čekání na příchod Nirvány

Plné jsou ulice sedlého prachu
Na každý byt dvacet osob,ba i více
Tam v rohu Sára,drtí svou panenku,v očích plno strachu
Bojí se tmy,jedna hoří svíce
Hlad!
Věčný společník těchto lidí
Rezavá voda z kohoutků teče
Oko dravce tu zradu však vidí
Když malý zloděj pár brambor v pytli vleče

Městem zaduní okované boty
Srdceryvný nářek,výkřiky vojáků
Desítka mužů oči své klopí
Ve strachu před stíny dlouhých bodáků

Již přišel důstojník,jenž velí ghetu
Svou pušku třímá Fridrich,Karl,Franz
Kapitán zapálí si vzácnou cigaretu
"Es kommt der Judischer Tanz"!

Prázdná je ulice,jen u zdi těla leží
Krvavé květy z hrudí vyrašily
Nikdo to nevnímá,život dál běží
Smutné jen pro ty,kdož zvěrstva přežili

Pusté je město,domy i hlavní třída
Je konec každodenních raportů
Strach a obavu teď beznaděj střídá
Dál byli posláni jedním z transportů
Nad jejich hlavami se vznáší temný stín
A věčná otázka:co bude dál?
Příští stanice?
Nejspíš Osvětim
Místo,kde Bůh všanc lidský osud dal.