Rytířův osud

Z rozvalin černočerných hrádků,
řítím se k boji, smáčet v krvi zbraň,
ať už je v pořádku to, nebo v nepořádku,
a před mým osudem se nepříteli chraň.

N ale za sebe, to jiní život řídí,
já jsem jen obránce, voják, jenom meč…
…těch, kdo mou krev snad ani neuvidí,
a z blízka nepoznají opravou seč.

Znajíc jen slova, z bojů ustrašení,
řídí, kdo za ně odhalí svůj krk,
neví, že vítězství, a ani prohry není,
vždyť ke všem přitančí si jednou paní Smrt.

Z rozvalin černočerných hrádků,
jde temný rytíř temné paní vstříc…
Příběh, jenž nelze míti jenom za pohádku,
a přesto nicotný až, dalo by se říct.