Tělo pod kamenem leží
žíznivá ústa zarostla mechovinou
V posledním květu pampelišky
v první vločce na zápraží
jsi všude
a já nikde
Jsi léto v mojí posteli
v podzemním loži bez ohně
o tebe hřeju si ústa, dlaně
jedinou skulinou v mém hrobě
piju tvoje slzy slané
k čemu jsou mi řeči plané
sliby stokrát zašeptané
když ty jsi všude...
...a já nikde