Viděla jsem. ..

Viděla jsem pláč andělů,
sedíc na kameni smutku,
utrhla jsem květ podbělu,
a běžela vstříc novému skutku.
Viděla jsem azurové moře,
slunce topící se ve vodě,
a rázem odplulo mé těžké hoře,
odplouvali v dálku osudu lodě.
Vzhlížela jsem ke kopcům,
zavál mi rty prašný sníh,
utekla jsem života lovcům,
tak rychle, jak na tlapkách psích.