Tečka na konci věty...

Ne více ani méně,
poslední květ v sadu mám,
vždy když o tobě sním,
proč i s tebou jsem tak sám?

či méně, či víc,
Můj sad mi pod rukama hnije,
vzduch se dere z mých plic,
a ze srdce se láska neomyje.